Martin ve zdi

Nedělní bohoslužby#

Společenství večerních bohoslužeb otevřeného sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE) u Martina ve zdi je povšechním sborem. Za organizaci bohoslužeb odpovídá volené martinské grémium (MG). Martinské grémium je poradním orgánem synodní rady ČCE.

Služby bohoslužeb MG obstarává ve spolupráci s pražským SOMem.

Bohoslužby chtějí být společenstvím otevřeným pro každého bez rozdílu. Snažíme se o časté střídání kazatelů nejen z naší církve včetně studentů a vyučujících z ETF UK, myslíme na potřebné při chrámových sbírkách, usilujeme také o ekumenickou spolupráci.
Nedělní bohoslužby se konají v neděli po celý rok vždy od 19:30 (první a poslední neděli v měsíci je vysluhována Večeře Páně – v adventním a velikonočním období slavíme Večeři Páně každý týden). Kromě nedělních večerů probíhají bohoslužby také na Velký pátek, organizují se sobotní vigilie a vánoční půlnoční bohoslužba. Rozpis nedělních bohoslužeb naleznete zde.
Po bohoslužbách bývá možnost sejít se ke společným rozhovorům v kavárně Stará ryba v Křemencově ulici.

Členy martinského grémia jsou Daniel Knotek, Štěpán Esterle, Štěpán Groll, Jan Zemánek, studentský farář ETF UK prof. Jan Štefan a pražský farář pro mládež Karel Müller, který je také administrátorem kostela. Virilní členkou za pražskou evangelickou mládež je Ema Pospíšilová.

Kontakty na martinské grémium

kontakty martinvezdi@evangnet.cz
+420 776 600 353

Kazatele u Martina ve zdi #

Pro přidání google kalendáře klikněte zde a zadejte tento gmail: martinvezdi1414@gmail.com
Adresa: Martinská 8, 110 00 Praha 1-Staré Město
VP = Svatá večeře páně
  • 29. 11. 2020


    Večerní bohoslužby u Martina ve zdi
    19:30 - 20:30

    ZRUŠENO I. adventní, Jan Štefan (ETF UK), s VP
    online Jan Lavický

  • 6. 12. 2020


    Večerní bohoslužby u Martina ve zdi
    19:30 - 20:30

    II. adventní, online Dalibor Antalík

  • 13. 12. 2020


    Večerní bohoslužby u Martina ve zdi
    19:30 - 20:30

    III. adventní, Miloš Rejchrt, s VP

  • 20. 12. 2020


    Večerní bohoslužby u Martina ve zdi
    19:30 - 20:30

    IV. adventní, Karel Müller, s VP

  • 25. 12. 2020


    Půlnoční bohoslužby u Martina ve zdi
    0:00 - 1:00

    půlnoční bohoslužby, Joel Ruml

Kostel sv. Martina ve zdi #

Kostel u Martina ve zdi

Kostel sv. Martina ve zdi je jedinečným prostorem na pomezí Nového a Starého Města, který již po několik desítek let slouží jako významné duchovní centrum evangelické mládeže. Kromě pravidelných večerních bohoslužeb, na kterých se každý týden střídají kazatelé z různých sborů i studenti teologie, se kostel otevírá také množství dalších náboženských, kulturních i multikulturních akcí. Je však současně za více než 800 let své existence také svědkem množství historických i umělecko-historických událostí a zásahů, které dokreslují názorové proudy, tendence i ducha doby od konce 12. století až do současnosti.

Na místě dnešního kostela sv. Martina ve zdi stál původně románský, mezi lety 1178–1187 postavený jednolodní kostel, v interiéru pravděpodobně vyzdobený nástěnnými malbami. Vznikl na území tehdejší osady jménem Újezd, později přejmenované na Újezd svatého Martina. Do této oblasti zasáhly mezi lety 1249–1253 nové staroměstské hradby, které Újezd rozdělily na dvě části – kostel byl přitom plně zapojen do hradební struktury, z čehož vzniklo jeho dodnes užívané přízvisko kostel sv. Martina ve zdi.

Během gotické přestavby za vlády Karla IV. došlo ke zvýšení úrovně podlahy, a tedy i zvýšení klenby s nepravidelným průběhem, loď byla prodloužena o nový, rovně uzavřený presbytář proražený dvěma hrotitými okny a zaklenutý síťovou klenbou. K roku 1358 byla dostavěna věž na jihozápadním nároží. Od konce 14. století se také společenství kolem Martina ve zdi zapojovalo do opravného hnutí, díky čemuž se kostel stal po boku Betlémské kaple, sv. Vojtěcha a sv. Michala jedním z pilířů pražské reformace. V roce 1414 zde došlo k nejdůležitější události v celé historii kostela sv. Martina ve zdi – byla zde Jakoubkem ze Stříbra poprvé po několika stech letech v Praze vysluhována Večeře Páně pod obojí způsobu. V husitské době byl Martin ve zdi vyhledávaným kostelem, v roce 1433 se zde konal tzv. Svatomartinský sněm a stavba získala také množství donátorů. Z nich nejvýznamnějším byl majitel sousedního domu Platýz, Holec z Květnice, který nechal na své náklady ke stavbě připojit boční lodě, vystavěné v pozdě gotickém stylu, jejichž součástí byla i tzv. Holcova oratoř v patře. Rafinované řešení představovala dřevěná pavlač, která propojovala Holcův dům s oratoří, díky čemuž se Holec mohl bohoslužeb účastnit se značným komfortem. Pozůstatek po tomto prvku je zazděný portálek ve výši patra, který lze pozorovat z uličky mezi Platýzem a kostelem. Ke sv. Martinu náležel taktéž přiléhající hřbitov, na kterém byla mimo jiné pohřbena velká část padlých z Bitvy na Bílé hoře roku 1620.

V roce 1622 oficiálně připadl do té doby reformačně orientovaný kostel katolické církvi. Z období kolem roku 1650 pochází také slavný Škrétův obraz Sv. Martin se dělí s žebrákem o plášť, který byl součástí hlavního oltáře kostela. Jeho pozůstatkem je reprodukce obrazu vyhotovená v medailonu nad nově vzniklým barokním portálem na severní stěně kostela, postaveným v roce 1779. Pravděpodobně po požáru v roce 1678 byl v kapli sv. Eligia vytvořen dřevěný malovaný záklopový trop s rostlinnými motivy. S barokní kulturou se pojí i fakt, že na místím hřbitově byla pohřbena celá významná sochařská rodina Brokoffů – pamětní desku od J. Mařatky, upomínající na tyto osobnosti, dnes nalezneme na zdi kostela.

V roce 1784 došlo ke zrušení kostela z nařízení císaře Josefa II. potom, co jej v rámci své osobní návštěvy shledal „tmavým, vlhkým a sešlým“. Budova poté sloužila jako skladiště, bytový dům, dům s obchody, hostila slavné lahůdkářství i hostinec, pravděpodobně i s tančírnou a značně se tak v průběhu let změnil její ráz. Na přelomu 19. a 20. století byla stavba zakoupena městem a zrekonstruována zpět do sakrální podoby Kamilem Hilbertem, architektem známým svým historizujícím, ale zároveň o vědecký výzkum podloženým přístupem k obnově památek. Součástí jeho zásahů bylo i konečné zrušení hřbitova v blízkosti kostela i krypt a hrobek uvnitř chrámu. Po 1. sv. válce byla budova dlouhodobě zapůjčena Českobratrské církvi evangelické, které slouží pro celocírkevní účely dodnes.

Přesunout se na začátek